Za finanční podpory WHO, Kanceláře WHO v České republice realizujeme projekt Podpora ukrajinských pacientů zajištěním jejich přístupu ke zdravotním a sociálním službám. Jeho cílem je zmapovat přístup ukrajinských pacientů pobývajících v ČR ke zdravotní péči a navazujícím sociálním službám a k podpůrným službám pacientských organizací. Zároveň jsme se zaměřili na analýzu systému péče o ukrajinské pacienty převezené na léčbu do českých nemocnic v rámci Mechanismu civilní ochrany EU.
Průzkum Ukrajinci v českém zdravotním systému
Ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C jsme v rámci projektu realizovali dotazníkové šetření s cílem zjistit, zda Ukrajinci pobývající v ČR zvládli porozumět českému systému veřejného zdravotního pojištění a zda se jim povedlo zapojit se do něj nejen úhradou pojistného, ale také registrací u lékařů, jejichž péči potřebují. Sběr dat probíhal v květnu 2023, do vyhodnocení bylo zahrnuto 283 vyplněných dotazníků.
Ze shromážděných dat vyplývá, že vysoké procento ukrajinských uprchlíků nemá ani po roce pobytu v České republice informace o zdravotních a sociálních službách, které mají nárok využívat. Nechápou fungování a výhody systému veřejného zdravotního pojištění, protože podle jejich praktické zkušenosti musí každý měsíc platit pojistné, ale nezískávají žádnou službu. Ukrajinci se totiž často nedostanou k lékařům, a to jak k praktickým a dětským, tak ke specialistům. Bývají odmítnuti s tím, že lékař má plnou kapacitu a nenabírá nové pacienty. Udivují je také několikaměsíční čekací lhůty na termín u specialisty. Svou roli v neúspěšném hledání lékaře jistě hraje jazyková bariéra a neznalost toho, na co má pojištěnec v českém zdravotním systému nárok. Ukrajinští pacienti se svých práv nedožadují, mnohdy se nechají snadno odradit a smíří se s faktem, že lékařskou péči v ČR nedostanou.
Taková situace je alarmující zejména u lidí s chronickým onemocněním, kteří by potřebovali péči odborných center. Neméně závažné je ale i vysoké procento Ukrajinců bez zjevných zdravotních problémů, kteří nemají praktického lékaře, zubaře, gynekologa. V praxi to znamená, že již více než rok nebyli na preventivní prohlídce a riskují vznik zdravotních problémů. Přitom na tyto prohlídky mají jako účastníci českého zdravotního pojištění nárok.
Problémem také s vysokou pravděpodobností je, že hlavním zdrojem informací jsou pro řadu Ukrajinců jejich přátelé. Pokud ovšem plně nechápou principy fungování zdravotního systému, mohou nesrovnalosti nebo přímo nepravdivé informace šířit dál. Ministerstva, zdravotní pojišťovny, Úřad práce ČR a další instituce poskytují informace v ukrajinském a ruském jazyce, ale způsob podání často není uživatelsky přívětivý, materiály nejsou na webech snadno dohledatelné a řada materiálů je dostupná jen v ukrajinštině. Jak jsme si ověřili na našem dotazníkovém šetření, zájem o ruštinu je stejně velký jako o ukrajinštinu. Je pochopitelné, že mnozí lidé se odvrátí od oficiálních informačních materiálů a raději se spolehnou na to, co jim říkají známí (aniž by si správnost jejich tvrzení ověřili).
