V rámci projektu Podpora ukrajinských pacientů zajištěním jejich přístupu ke zdravotním a sociálním službám podpořeného českou kanceláří WHO jsme ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C realizovali dotazníkové šetření s cílem zjistit, zda Ukrajinci pobývající v ČR zvládli porozumět českému systému veřejného zdravotního pojištění a zda se jim povedlo zapojit se do něj nejen úhradou pojistného, ale také registrací u lékařů, jejichž péči potřebují.
Demografická data
Sběr dat probíhal online i osobně od 9. do 23. května 2023. Do vyhodnocení bylo zahrnuto 283 plnohodnotně vyplněných dotazníků. Počet vyplněných ukrajinských a ruských jazykových verzí dotazníku byl téměř shodný (49 % ukrajinština, 51 % ruština).
Většina ukrajinských uprchlíků pobývajících v ČR jsou matky s dětmi, proto není překvapivé, že dotazník vyplnilo 92 % žen a pouze 8 % mužů. Největší část dotázaných (42 %) spadala do věkové skupiny 36–45 let, druhou nejvíce zastoupenou věkovou skupinou (21 %) byli lidé ve věku 25–36 let. Čtvrtina respondentstva byla starší 45 let, přičemž většina z nich spadala do věkového rozpětí 46–55 let. Nízký počet dotázaných v seniorním věku odpovídá demografickému rozložení ukrajinských uprchlíků v ČR, zároveň byl ovlivněn převládající metodou sběru dat s využitím sociálních sítí. Nízký byl také počet mladých dospělých – ve věku mezi 18 a 25 lety bylo jen 8 % respondentsva. Údaj o věku odmítlo poskytnout 9 % lidí.
Naprostá většina dotázaných (97 %) v ČR pobývá na základě udělení dočasné ochrany. Tento typ pobytového oprávnění svým majitelům otevírá přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění i sociálním službám.
Orientace Ukrajinců v českém zdravotním pojištění
Nejprve jsme položili hodnotící otázku, jak dobře se dotázaným podařilo zorientovat v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Odpovídali pomocí škály 1–5 bodů (1 bod = vůbec se neorientuji, 5 bodů = orientuji se zcela bez problémů). Z hodnocení vyšla průměrná hodnota 3. Bez potíží se s českým systémem zorientovalo pouze 14 % respondentstva; bohužel 16 % uvedlo, že se vůbec neorientují. 
Důležité je podívat se na tato data z hlediska věku. Míra orientace s rostoucím věkem úměrně klesá (zatímco průměr u kategorie 18–25 let je 3,6 bodů, u kategorie 66–75 let je jen 1,2 bodu). Z otevřených odpovědí vyplynulo, že jsou dotázaní často mylně informovaní. Mnoho je jich frustrováno tím, že nemohou najít praktického lékaře nebo že na termín u specialisty se čeká několik měsíců. Obvykle je jim sdělen důvod, že ordinace má naplněnou kapacitu a nové pacienty nepřijímá. Ve využívání lékařské péče jim brání především jazyková bariera a také nevědomost, na co mají Ukrajinci žijící v ČR nárok v rámci systému veřejného pojištění.
Registrace ukrajinských pacientů u praktického lékaře
Podle zjištění našeho dotazníkového šetření je u praktického lékaře v ČR registrováno pouze 42 % dotázaných. V nejmladší kategorii 18–25 let je to polovina respondentstva a s věkem počet lidí, kteří mají svého praktického lékaře, postupně klesá. Alarmující je, že v nejstarší věkové kategorii 66–75 let není z dotázaných registrován nikdo. Důvodem je většinou jazyková bariéra a nepochopení procesu, jak praktického lékaře najít.
O registraci v ordinaci praktického lékaře se snažilo 35 % dotázaných, ale byli odmítnuti z důvodu plné kapacity. Dalších 12 % praktického lékaře zatím neřešilo, protože jeho péči nepotřebovali.
Přestože je tento průzkum nereprezentativní, jeho zjištění odpovídají výzkumu provedeném na reprezentativním vzorku Hlas Ukrajinců, který v listopadu 2022 provedl Sociologický ústav AV ČR a agentura PAQ Research. Podle něj mělo českého lékaře 36 % dotázaných. Situace v oblasti přístupu ukrajinských pacientů do ordinací českých praktických lékařů tedy zůstává více méně stejná. Nemění se ani hlavní důvody problémů s nalezením lékaře, jimiž je i podle Hlasu Ukrajinců jazyková bariéra (45 %) a neznalost systému (38 %).
Péče specialistů pro ukrajinské pacienty
Přesně polovina respondentstva za svůj pobyt v ČR nenavštívila žádného specialistu. Vzhledem k tomu, že většina ukrajinských uprchlíků je v ČR již minimálně rok, znamená to, že zanedbávají roční preventivní prohlídky.
Z dotázaných navštívila v ČR gynekologii přesně třetina žen, u zubaře bylo 26 % respondentsva. Rehabilitace absolvovala 3 % a stejný počet byl na ortopedii. Jen 12 % lidí navštívilo jiného specialistu, např. ORL, onkologie, psychoterapie nebo chirurgii. Z hlediska věku péči specialistů nejvíc využili lidé ve věku 46–65 let.
Péče o zdraví dětských pacientů z Ukrajiny
Z publika tohoto výzkumu má 66 % lidí s sebou v ČR nezletilé dítě. Ve věku do 35 let jsou na území ČR s dětmi téměř tři čtvrtiny respondentek a respondentů. Ovšem 41 % z nich tyto děti nemá registrované u českého pediatra.
Tato zjištění opět korespondují s výzkumem Hlas Ukrajinců z listopadu 2022, podle kterého v té době měla všechny děti registrované u pediatra pouze necelá polovina (47 %) ukrajinských domácností v ČR.
Chronické onemocnění v rodinách ukrajinských uprchlíků
Přestože vzorek tohoto šetření je relativně malý, zhruba každý pátý respondent či respondentka (21 %) uvedli, že má v domácnosti osobu s onemocněním, které označují za chronické. Nejčastěji uváděli tyto nemoci: alergie (chronická, např. potravinová intolerance), astma, cukrovka (1. a 2. typu), chronické žilní onemocnění, hypertenze, ledvinové kameny, následky mrtvice, onkologické onemocnění, různé typy kožních onemocnění, genetické a autoimunní choroby. Přestože se v některých případech jedná spíše o závažné zdravotní potíže, které teprve mohou vést ke vzniku chronického onemocnění (ledvinové kameny, hypertenze), vždy je to zdravotní stav, který by neměl zůstávat bez dohledu lékaře.
Převedeno na reálné osoby, v dotazníkovém šetření celkem 59 lidí uvedlo, že se u nich samotných nebo u člena jejich domácnosti vyskytuje chronické onemocnění či zdravotní komplikace s rizikem vzniku chronického onemocnění. Z nich 24 má v ČR zajištěnou léčbu, 16 pacientům se zatím k léčbě nedaří dostat, pět jich čeká na termín vyšetření a 14 lidí ani nezkusilo se k lékaři dostat. Znamená to tedy, že polovina respondentsva s chronickým onemocněním se nijak neléčí.
Podporu české pacientské organizace využívá pouze 8 chronických pacientek a žádný pacient.
Zdroje informací pro ukrajinské uprchlíky
Přestože webové stránky veřejných institucí nabízejí informace v ukrajinském a ruském jazyce, většina respondentstva (60 %) čerpá praktické informace pro každodenní život v ČR především od přátel. Silným informačním zdrojem jsou také sociální sítě (38 %), zejména Facebook, Telegram a whatsappové skupiny. Z webových stránek získává informace jen 12 % dotázaných.
Podíváme-li se na využívané informační kanály z hlediska věku, sociální sítě jsou typické pro mladší lidi do 45 let. Naopak na infolinky se obracejí téměř výhradně lidé z nejstarší věkové skupiny. Přátelé jsou významným zdrojem informací pro všechny, dosahují podílu okolo 60 % napříč všemi věkovými kategoriemi.
Závěry dotazníkového šetření
Ze shromážděných dat vyplývá, že vysoké procento ukrajinských uprchlíků nemá ani po roce pobytu v České republice spolehlivé informace o zdravotních a sociálních službách, které mají nárok využívat. Nerozumí fungování a výhodám systému veřejného zdravotního pojištění. Jejich praktická zkušenost jim říká, že musejí každý měsíc platit a za své peníze nezískávají žádnou službu. Ukrajinci se totiž často nedostanou k lékařům, a to jak k praktickým a dětským, tak ke specialistům. Bývají odmítnuti s tím, že lékař má plnou kapacitu a nenabírá nové pacienty. Udivují je také několikaměsíční čekací lhůty na termín u specialisty. Ukrajinští pacienti se svých práv nedožadují, mnohdy se nechají snadno odradit a smíří se s faktem, že lékařskou péči v ČR nedostanou.
Taková situace je alarmující zejména u lidí s chronickým onemocněním, kteří by potřebovali péči odborných center. Neméně závažné je ale i vysoké procento Ukrajinců bez zjevných zdravotních problémů, kteří nemají praktického lékaře, zubaře, gynekologa. V praxi to znamená, že již více než rok nebyli na preventivní prohlídce a riskují vznik zdravotních problémů. Kromě předepsaných zubních kontrol dvakrát ročně a gynekologických prohlídek jednou ročně se jedná i o prevenci a screeningy spojené se specifickým věkem (např. vyšetření na okultní krvácení ve stolici 1x ročně u lidí mezi 50 a 55 lety; nebo mamograf 1x za dva roky pro ženy nad 45 let – preventivní programy podle VZP). Navíc na tyto prohlídky mají Ukrajinci jako účastníci českého zdravotního pojištění nárok.
Problémem také s vysokou pravděpodobností je, že hlavním zdrojem informací jsou pro řadu Ukrajinců jejich přátelé. Pokud ovšem plně nechápou principy fungování zdravotního systému, mohou nesrovnalosti nebo přímo nepravdivé informace šířit dál. Ministerstva, zdravotní pojišťovny, Úřad práce ČR a další instituce poskytují informace v ukrajinském a ruském jazyce, ale způsob podání často není uživatelsky přívětivý, materiály nejsou na webech snadno dohledatelné a řada materiálů je dostupná jen v ukrajinštině. Jak jsme si ověřili na našem dotazníkovém šetření, zájem o ruštinu je stejně velký jako o ukrajinštinu.
